(17. srpna až 5. října 2010)
Matýsek se vrátil do brněnské dětské nemocnice shodou okolností v době, kdy si jeho případu všimla média. Těžko říci, zdali to mělo nějaký vliv, ale musíme říci, že v té době byla péče o něj výborná.
Alespoň na první pohled, protože čtyři měsíce po tomto pobytu na nás vypadl nečekaný „čertík ze skříně“. Naprostou náhodou (jak jinak...) jsme se totiž dozvěděli, že v inkriminované době došlo v nemocnici k některým rozhodnutím, o kterých jsme nevěděli a které měli, dle našeho názoru, velký vliv na Matýskův stav. Vzhledem ke skutečnosti, že se nyní pokoušíme získat k těmto událostem oficiální stanovisko nemocnice, nechceme tuto záležitost momentálně více otevírat. Po získání tohoto stanoviska samozřejmě zveřejníme.
Znovu ale zdůrazňujeme, že většina lékařů a personálu jsou skuteční dříči připravení a ochotní kdykoliv pomoci, a že chyba je v managementu nemocnice a v systému, který své chyby umně kryje. Ironicky by se dalo říci, že tento systém si vytvořil vlastní systém, kterým kryje svůj systém. Třeba informovanost pacienta (nebo jeho zákonných zástupců, jako v našem případě) je jen prázdným pojmem a iluzí. Stejně tak je to i se sliby pana ředitele FN Brno a jím pověřeného vysoko postaveného lékaře, který měl Matýskovu léčbu koordinovat a být pro nás informačním zdrojem. Jejich sliby (kterými nezarmoutíš) o koordinaci léčby, informace o možných komplikacích a možnostech léčby, o slíbené domácí výpomoci a domácí rehabilitaci apod. tak zůstaly pouze v rovině „mlácení prázdné slámy“…
| Dějství šesté: Janské lázně... | Mezihra první: Když úřední šiml zařehtá |


