(Průběžně.)

Především bychom chtěli NESMÍRNĚ PODĚKOVAT všem, kdo nám jakýmkoliv způsobem vyjádřili nebo projevili podporu. A to buď finanční pomocí v jakékoliv podobě (ano, peníze nejsou všechno, ale bez nich to opravdu nejde), radou, vstřícností, povzbuzujícím slovem či tichou podporou. Ještě jednou DĚKUJEME MOC!

Zároveň bychom se chtěli omluvit, že jsme nebyli (a hned tak asi ani nebudeme) schopni reagovat na všechny podněty, dopisy, e-maily nebo dotazy. Je za tím jen to, že náš čas a možnosti jsou limitované – ale jsme v situaci, která si žádá skutečnou a maximální mobilizaci 24 hodin denně. To není otřepaná fráze, to je prostý fakt. Jsme zkrátka ve stavu, který jsme si ani nedokázali představit (a který si těžko představí někdo, kdo jím sám neprošel). Ještě jednou se tedy omlouváme za tyto „resty“ a zároveň prosíme o zachování podpory – v jakékoliv podobě je pro nás nesmírně důležitá. Děkujeme!

Zcela upřímně přiznáváme, že situace, do které nás život postavil, nám přinesla mnohá překvapení. Milá i nemilá. K těm největším patří velkorysé gesto firmy Schneider Electric CZ, jejíž zaměstnanci vybrali přes devadesát tisíc korun na automobil, který nezbytně potřebujeme. Zbývající částku pak doložila firma sama – a díky tomu jsme se stali mnohem mobilnějšími a flexibilnějšími. Už nemusíme čekat dlouhé hodiny na odvozy do nemocnice a návraty domů, až bude náhodou volný nějaký sanitní vůz.

Stejně tak se v našem životě objevilo mnoho lidí, které jsme dávno považovali za „ztracené“ a kteří najednou byli připraveni u našich dveří zcela nezištně a kdykoliv pomoci. Ale na druhé straně se nám mnoho těch, které jsme považovali za „blízké“, někam „ztratilo“. Přece teď potřebujeme mít klid ...

Omyl. Co nejvíce potřebujeme, je Vás vidět. Sami bychom vše opravdu nezvládli. A tak všem, kdo si toto uvědomují, ještě jednou a z celého srdce DĚKUJEME